Ubezpečení, že to se světem ještě může dobře dopadnout, si odnášíme ze dvou turnusů divadelních integrovaných příměšťáků v BARCE. Opět se nám sešly dobré party, povětšinou už známých a odrostlých dětí, opět jsme tvořili divadlo i zábavu. A opět nám bylo spolu dobře – hendikep nehendikep.
V prvním turnusu, který se konal od 8. do 12. července 2024, jsme se věnovali tvorbě divadelního kusu. A to ne ledajakého – s námětem a scénářem přišel Martin, jeden z našich dětí, který už s námi prožíval léto po čtvrté. Nebylo to zrovna jednoduché – inspirací mu totiž byla kniha N. Shustermana s názvem SMRTKA. Pro mnohé z nás bylo složitější se vypořádat s tím, že se budeme při zpracování setkávat s otázkami jako „Kdo rozhoduje, kdy umřu?“, „Může být smrtka citlivá?“, „Je výhra být smrtkou?“ Nakonec jsme to ale zvládli všichni a troufnu si říct, že nás příprava tohoto představení dost posunula – lidsky i profesně. Naši malí zkrátka už nejsou úplně malí a s podporou se vypořádají se stresem, s tíhou tématu, s vysokými teplotami i s rozdílnou dynamikou ve skupině.
Výsledek viděli rodiče a přátelé v pátek 12. července. Podle ohlasů a mrazivého ticha v hledišti bylo vidět, že se vše povedlo. Omlouváme se mladším sourozencům, pro které už to bylo asi hodně strašidelné. Nicméně velký dík patří všem, kteří se podíleli na vzniku a jakkoliv pomáhali – třeba i úžasnými fotkami (děkujeme Stanislavu Chlupovi a jeho dceři Jitce) nebo záznamem výsledku děkujeme Kamilovi a jeho CraftArt Filmu).
Záznam představení
Ukázka fotografií
(kompletní fotogalerii najdete v našem fotoarchivu)
Druhý turnus byl určen pro nováčky i pro děti, které si chtějí užít zábavu na jevišti se vší imaginací, tvořením, s hrami, s interakcí… Jenže! Všechno bylo jinak, děti prostě chtěly hrát divadlo, a tak mezi programem s našimi hosty, integrovanými soubory, mezi vyráběním loutkového divadla, nacvičily téměř samostatně dvě představení! Zkrátka, je vidět, že tvorba je nakažlivá. A pokud už si to někteří z nich zkusili v červenci, bylo jasné, že se nebude lelkovat! A tak vznikla nejdřív spontánní Stezka hrůzy a pak Šípková Růženka, oblíbená část pohádky Tři bratři. Výsledek byl skvělý, dokonce ho děti dokázaly předvést rodičům, takže je jasné, že příští rok se bude tvořit o to více…
Kromě toho jsme prožili moc pěkný workshop s holkami z DS Oukej, hezké improvizační hry s Jaromírem z DJP a taky taneční džungli s Jitkou z A proč ne? Závěr patřil společnému setkání s rodiči na jevišti, trochu jsme si pohráli a poznali se, no bylo to bezva. Děkujeme za to! Největší dík patří skvělým dobrovolníkům – Tomovi a Arance, díky nimž jsme měly ale opravdu příjemný a vyladěný týden.
Kompletní fotogalerii najdete v našem fotoarchivu.
Velice se těšíme, kam se zase děti posunou za rok, jestli jim ještě budeme moct říkat děti :-), jestli budou k sobě pořád tak milí a hodní, a vůbec, jsou to týdny, které nám dávají veliký smysl. Díky za to všem!
