Barka byla…

Budova

Světelný koncert z věže BARKY zakončí Erbovní slavnosti 2014. 13. září zahájíme oslavy 20. výročí!

Historii odstartoval rok 1924, kdy proběhlo slavnostní položení základního kamene, o rok později byla podle projektu architekta Josefa Nováka, vítěze architektonické soutěže, budova nově vzniklého Husova sboru Církve československé husitské dostavěna. Dvoupatrová konstruktivistická stavba na roku ulic Svatopluka Čecha a Charvatské byla slavnostně otevřena 25. října 1925 za přítomnosti patriarchy Karla Farského a olomouckého biskupa Josefa Rostislava Stejskala.

V prvním patře se nachází bohoslužebna s oltářem a v přízemí byl vystavěn jednoduchý divadelní sál s podiem. Nároží stavby je tvořeno výraznou věží se schodištěm. Průčelí se pyšní zápisem v seznamu kulturních památek České republiky.

Divadlení sál

jeviste

Původně byl využíván sborem a fungovaly zde například církví organizované folklorní, taneční a ochotnické spolky. Těmi byl sál využíván do války, po ní byla církev ostře sledovaná a její činnost tehdejším režimem výrazně omezovaná – divadelní sál tak nebyl nějakou dobu využíván vůbec. Budova však i přes tuto perzekuci zůstala v majetku spolku po celou dobu bývalého režimu až do dnešních dnů.

V 60. letech se také výrazně změnila míra využití divadla. Operní režisér Miloš Wasserbauer založil Operní studio pro studenty JAMU a od roku 1961 začali divadelní sál využívat. Vše skončilo rokem 1970, kdy Miloš Wasserbauer zemřel, s jeho odchodem se aktivita výrazně utlumila a v divadle bylo během sezóny jen několik představení.

Významné proměny sálu odstartoval před pár desítkami let požár, který vzplanul pod jevištěm. Následovala přestavba – zvětšení podia, vytvoření orchestřiště, elevace hlediště, přístavba zázemí – šaten, kostymérny a maskérny. Nadále zde fungovala Komorní opera Hudební fakulty JAMU, která zde uváděla svá představení do roku 2012 na základě smluvních vztahů s Ligou vozíčkářů.

Liga vozíčkářů

Barka

Zlomovým byl rok 1994 – od jeho července doslova „vstupuje na scénu“ Liga vozíčkářů, která si divadlo pronajímá, částečně rekonstruje zázemí pro soubory i diváky a zakládá v něm své kulturní zařízení – Bezbariérové divadlo BARKA. Liga vozíčkářů má status občanského sdružení – poskytovatele sociálních služeb – Divadlo BARKA se stává jedním z jejích sedmi programů.

Hlavním krédem a filozofií tohoto divadla je motivovat menšinové skupiny, zprostředkovávat setkání a spolupráci mezi postiženými a zdravými lidmi poskytnutím kvalitního zázemí pro tyto aktivity. Prostor pro různě pravidelné účinkování dostávají amatérské soubory, tanečníci, integrované soubory, studentská divadla i profesionální realizace, samotné divadlo nemá svůj vlastní profesionální soubor.

Od roku 1995 zde fungovalo šest let v podnájmu Divadlo v 7 a půl.

V České republice neexistuje zařízení podobného typu. Sál s kapacitou 150 míst má bezbariérový vstup nejen do hlediště, ale i na jeviště.

Divadlo musí na svůj provoz žádat Ministerstvo kultury ČR a Statutární město Brno o provozní granty, které bohužel nemá nikdy dopředu jisté a i když vyjdou, nepokryjí ani polovinu ročních nákladů. Bez intenzivní vlastní činnosti a shánění podpory by BARKA nemohla fungovat.